Film Tornádo – rok poté

Stopy jedné z největších přírodních katastrof v novodobé historii ČR mapuje dokumentární film režisérky Jany Počtové. Snímek Tornádo – rok poté, který vznikl ve spolupráci s Českou televizí, stojí na příbězích lidí zasažených přírodní pohromou. Tvůrčí přístup využívající černé pozadí umožnil autorce sledovat a citlivě uspořádávat lidské emoce. Film zachytil i nebývalou vlnu solidarity, díky níž se daří následky ničivé pohromy napravit. Premiéra filmu proběhla 23. června ve 20:00 na ČT 2, teď je k dispozici na ivysílání na webových stránkách České televize.

Nejmasivnější a nejsmrtelnější meteorologická událost v Evropě roku 2021 a historicky nejsilnější evidované tornádo na českém území se prohnalo sedmi obcemi na jihu Moravy 24. června večer. Na trase 26 kilometrů dlouhé a 0,5 kilometru široké usmrtilo šest lidí, poškodilo zhruba 1 600 objektů a poničilo na 100 tisíc stromů. Škody na majetku dosáhly zhruba 15 miliard korun.

Pohroma se nesmazatelně zapsala do kolektivní paměti obyvatel Hodonínska a Břeclavska. Dokument zachycuje, jakým způsobem jim zasáhla do života poté, co jim zničila domovy a citelně a necitlivě změnila nejen jejich vnímání a pocit bezpečí, ale také okolí, které je obklopuje. Režisérka Jana Počtová sestavila z lidských příběhů mozaiku. Sledovala v ní, co lidé dělali těsně před tornádem, během něj a bezprostředně po něm. Zkušená tvůrkyně se věnovala také tématu lidské solidarity.

„Moment, kdy se lidé rozpláčou jen kvůli tomu, že jim ostatní pomohli, pro mě osobně představuje vůbec nejdojemnější okamžik celého filmu. Ukázalo se, že i tak obrovské tragédii doprovázejí pozitivní věci a naděje. Vidět tak z blízka, že někoho dojme prostá lidská solidarita a nezištnost, pro mě bylo během práce na dokumentu tím nejemotivnějším,“ říká Jana Počtová.

Ve filmu vystupuje organizace Člověk v tísni, Adra, Diakonie, Jihomoravská komunitní nadace a rodinná nadace podnikatele Karla Komárka. Ten se ve filantropii dlouhodobě věnuje veřejnému prostoru a jako rodák z Hodonína se rozhodl pomoci obnovit poničenou část hodonínské Bažantnice.

Samotné natáčení filmová tvůrkyně rozdělila na několik zásadních okamžiků. Fascinoval ji den tornáda jako takový, kdy lidé žijí běžný život a nevědí, že se jim zakrátko navždy nebo na delší dobu všechno změní. „Pamatuji si příhodu jedné paní, která říkala, že se celý den těšila, až si sedne na zahradě, aby si snědla třešně. To byl ve spojitosti s tím, co přišlo dál, neskutečně něžný okamžik,“ popisuje Počtová s tím, že silné příběhy vzešly i z popisu tornáda jako takového. Sem spadají hlavně výpovědi rodičů, strachujících se místo o sebe o své děti.

„Režisérka Jana Počtová ve filmu velmi dobře pracovala s emocemi. Tragickou událost pojednala jímavým, a přitom citlivým způsobem. Diváci získají ucelený obraz o tom, co se na konci minulého června odehrálo a dozvědí se, jak se využily peníze, které mnozí z nich v doposud nejmohutnější vlně solidarity věnovali,“ uvedla kreativní producentka ČT a dramaturgyně Jana Škopková. Ta kladně zhodnotila výsledek práce režisérky, jejímž záměrem bylo podat faktickou zprávu o tornádu i pozitivně informovat o obrovské vlně solidarity, která se vzedmula a která ukázala, že Češi si dokáží pomáhat a že jim není lhostejné, co se děje venku za dveřmi jejich bytu.